V hodinách výtvarné výchovy jsme součástí výtvarného procesu a jde nám to celkem dobře. S výsledky jsme spokojeni někdy více a někdy méně. Ale i o to jde. Dívat se na tvorbu sebekriticky, hledat chyby a nové možnosti. Učíme se také na tvorbu a umění dívat. Nejen u svých spolužáků ve škole a ve třídě, navštěvujeme také galerie a muzea a také hledáme umění ve veřejném prostoru. Během letošního jara se téměř všechny třídy na druhém stupni někam podívají. Praha je jasná volba a Galerie Rudolfinum už je taková stálice. Nádherná budova, která poskytuje pohled nejen na opravdu velké interiéry. Sedmáci a deváťáci zde zhlédli výstavu indického umělce Saheje Rahala. Pro většinu sedmáků byla „zajímavá, hustá“. Potěšilo mě, že všichni procházeli precizně a pozorně. Skvělým pomocníkem k pochopení jednotlivých děl a instalací byl pracovní list, který ke každé výstavě připravují edukační pracovníci galerie. Praha nám také nabídla nespočet pohledů na zajímavou architekturu a umění veřejného prostoru. Sedmáci měli příležitost zažít i pohledy u nás v kraji netradiční. Zažili industriální architekturu a dobovou městskou zástavbu socialistického realismu v Ostravě a v Porubě. V Ostravě jsme navštívili moji oblíbenou Galerii Plato, kde jsme absolvovali zajímavý vzdělávací program. Program byl vedený formou performance na odhalení původu budovy, jež dnes poskytuje zázemí pro galerii. Původně sloužila jako městská jatka. Galerii jsme si v rámci performance prošli snad 7krát. Takže už ji známe naprosto dokonale. Šesťáci a osmáci se do terénu ještě chystají. Je moc fajn, že máme tuto možnost. Pro některé žáky je to jediná příležitost, kdy navštíví instituce tohoto typu.
